HRDINA musí ZEMŘÍT

HRDINA musí ZEMŘÍT

Sepište příběh svého dětství, abyste ho mohli opustit a vstoupit do dospělosti.

Dítě, které v dětství trpělo nedostatkem ochrany, péče a pozornosti se snaží ve své dospělosti tento nedostatek nahradit. To nás vede ke snaze udělat něco, čím tento nedostatek naplníme. Snažíme se být důležití, úspěšní, krásní, pomáháme druhým na úkor sebe nebo hledáme dokonalého partnera, který zachrání nás. Nic z toho nám ale vnitřní pocit klidu, vyrovnanosti a štěstí nedá.

To, co funguje, je přijmout naše dětství takové, jaké bylo a nechat to tak.

Jednou z možností, jak to udělat je, sepsat příběh svého dětství. To je jedna z metod, kterou vytvořil a předává svým klientům Vojtěch Lust.

Když vědomě napíšete příběh svého dětství, dostanete do vědomí, co vám chybělo a spolu s tím také to, co jste se dosud snažili doplnit. Jen jste si neuvědomovali, že už to doplnit nelze, protože ten příběh už se stal a nelze ho změnit.

Není třeba sepisovat velmi podrobný příběh. Stačí stručně popsat, jak se vaše dětství odvíjelo a kdykoliv byste znovu měli pocit, že si musíte něco nahradit, tak si ho přečíst. To vám pomůže si uvědomit, že to, co čtete, už se stalo. To, co se stalo, už nelze odestát.

Jak svůj příběh napsat?

  • pište o sobě ve 3. osobě, např. Janička se narodila v zimě 12.2.1975.
  • zapište, co tato osoba cítila
  • jaká hledala řešení
  • co po ní chtěli rodiče
  • co ona chtěla po rodičích
  • co jí nejvíce chybělo
  • pamatujte, že nejde o objektivní pravdu. Jde o to, jak to vnímáte vy.

Co s napsaným příběhem?

  • uložte ho na místě, kde ho můžete kdykoliv znovu otevřít
  • vnímejte, že i když svůj příběh znovu čtete, nemusíte pro něj hledat řešení, protože tento příběh už zůstane navždy stejný.

Naopak můžete vnímat, že teď jste dospělí a je na vás, jaký váš život bude. Jste to vy, kdo si může všechno dát - pozornost, lásku, péči i ochranu. Můžete být samostatní a naplňovat svůje potřeby TEĎ A TADY. Jako samostatní a dospělí můžete tvořit láskyplné vztahy, do kterých dáváte sebe ne z pocitu dětského nedostatku ale z pocitu dospělé síly a štědrosti.

Jaký je důsledek ?

Po odložení dětství, mohu energii, kterou jsem věnoval nápravě svého dětství, věnovat své dospělosti. Je příjemné zažít ten příval nové použitelné energie.